Krejčovská panna

Bokomara

1:MEarie E/Dumí tolik zvlA/C#áštních slov:
gDabardén, fA/C#iží, průramEek,
a koukám nE/Da ni přes okA/C#enní sklo,
dvDeře jsou vHěčně na zámEek,
rDozmlouvá sAe šicím strEojem,
kdDyž šije šAaty pro jinEé,
v ateliE/Déru nad pokA/C#ojem
schDází se PHaříž s LondýnEem.
R:VDečer si rAozsvítí lEampion, pDustí si Aohraný vEalčík,
krDejčovské pAanně se Eukloní, /: Da potom nAaboso tEančí. :/
2:Marie umí tolik zvláštních vět:
ten dekolt, madam, hlouběji,
tady vám, prosím, aplikuji květ,
kosatec značí naději,
vyzkouší si cizí šaty
a tančí mezi zrcadly,
má něžně růžové paty
a hrudníček propadlý.
3:Marie umí tolik zvláštně žít,
tichá jak výhled do dvora,
přistřihnout, srovnat, potom zapošít,
nůžky, cit, nit pokora,
v těch šatech ženy se líbí
a inspirují básníky,
jenom ji nikdo nepolíbí,
má v ústech věčně špendlíky.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:52:37.306+00:00
Výsledky hledání: